Minulý týden jsem měla příležitost zúčastnit se zážitkového workshopu Leadershipu s Janem Korbelem, zaměřeného na facilitaci týmů – tedy umění vést skupinu tak, aby v ní proudila energie, nápady a spolupráce, místo soutěžení o prostor a ego.
Ačkoliv se jednalo o workshop, který měl jasnou strukturu a cíle, v praxi to byl spíš živý organismus – týmová laboratoř, kde se potkaly dva skvělé týmy lidí. Každý přinesl něco jiného:
- manažeři, kteří vedou desítky lidí,
- CEO, kteří nesou zodpovědnost za celou firmu,
- a HR profesionálové, kteří se starají o rozvoj lidí a firemní kulturu.
A právě ta pestrost složení byla klíčová. Vznikla synergie, kterou nejde naplánovat – lidé z různých prostředí a úrovní řízení se společně učili naslouchat, reflektovat, brzdit své automatismy a vnímat tým jako celek.
Pokora a sebereflexe jako motor výkonu
Často se v HR setkávám s tím, že se od lídrů očekává výkon, tlak na výsledky, KPI a rozhodnost. Ale právě pokora a sebereflexe jsou tím, co odlišuje průměrné vedení od skutečného leadershipu.
Na workshopu se to potvrdilo – viděla jsem, jak manažeři a CEO s otevřeností přijímají zpětnou vazbu, učí se ustoupit a dát prostor druhým. Jak se nechávají facilitovat a zároveň sami zkoušejí tuto roli vůči ostatním.
A právě v těchto chvílích vzniká důvěra. A s důvěrou přichází i rychlejší učení, lepší komunikace a vyšší výkon týmu.
Facilitace jako dovednost budoucnosti
Facilitace není jen technika řízení meetingů. Je to způsob, jak tvořit prostředí, ve kterém se lidé nebojí mluvit, naslouchat, ani přemýšlet jinak.
Pro mě osobně byl tento workshop nejen profesním obohacením, ale i potvrzením, že role HR už dávno není jen o procesech. Je o vytváření bezpečného prostoru, kde mohou vznikat nové nápady, důvěra a lidská synergie. Využívám tohoto přístupu při práci s týmy po anonymním auditu spokojenosti, kdy přichází na řadu reflexe výsledků, otevřených odpovědí a prostoru pro dotazy i diskuzi.
Díky za zážitek
Díky všem zúčastněným – za otevřenost, odvahu i humor, kterým jsme překonávali výzvy.
A velké poděkování patří Janu Korbelovi, který dokázal workshop vést s lehkostí, nadhledem a respektem k energii každého z nás.
Odcházím s hlubším pochopením, že facilitace není o tom být nejhlasitější ve skupině – ale o tom naslouchat i těm nejtišším.
🧩 Facilitace není o řízení lidí. Je o ladění jejich energie.
— Marie Jirková, Human Treasure
